Čeština (Česká republika)Deutsch (DE-CH-AT)English (United Kingdom)
Návštěvníci
mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes7
mod_vvisit_counterVčera53
mod_vvisit_counterTento týden60
mod_vvisit_counterMinulý týden352
mod_vvisit_counterTento měsíc559
mod_vvisit_counterMinulý měsíc1786
mod_vvisit_counterVšechny dny123305
Ubytování okolí
Banner

V nejbližším okolí můžete navštívit


Zde vám nabízíme stručný přehled přírodních a kulturních zajímavostí z blízkého okolí.
Souhrnné informace a případnou asistenci s plánováním vašich výletů vám rádi poskytneme přímo v našem pensionu.

Muzeum
Volary, Prachatice, Lenora, Vimperk, Český Krumlov, České Budějovice

Zámek
Vimperk, Kratochvíle, Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov

Krytý plavecký bazén
Volary, Prachatice, Marino (Lipno – Frymburk)

Zimní stadion
Vimperk

Kino
Volary, Prachatice, Vimperk, multikino České Budějovice

Přírodní zajímavosti
Medvědí stezka, Třístoličník, ledovcová jezera, zřícenina hradu Hus,

Po celém území chráněné krajinné oblasti Šumava se nachází mnoho krásných a značených cyklostezek a turistických tras. Přejeme vám jen ty nejpříjemnější zážitky z chvílí strávených u nás.

Tipy na výlety

Lipenská přehrada

je součástí vltavské kaskády a je jejím nejvýše položeným stupněm. Leží v horském terénu, na hranici Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Gigantická údolní nádrž Lipno byla vybudována v letech 1952 - 1959 na horním toku Vltavy. Její vody zalily převážnou část rozlehlé vltavské kotliny s četnými nevytěženými rašeliništi. Plocha hlavní nádrže je asi 4650 ha, objem 306 milionu m3 , nadmořská výška 726 m (pri maximálním vzdutí hladiny). Malým výběžkem v severozápadní části přesahuje do území okresu Prachatice. Malá vyrovnávací nádrž (Lipno II), spojená s hlavní nádrží podzemním tunelem, je nad Vyšším Brodem. V době, kdy toto dílo vznikalo, bylo ojedinělým technickým rešením, umístěným do mimořádných přírodních podmínek. Nahrazuje některá stávající i starší technická elektrárenská díla ležící mezi Lipnem a Vyšším Brodem.

Boubín (1362 m)


tvoří spolu s ostře tvarovaným Bobíkem (1264 m) charakteristickou siluetu. Na vrcholu (bez rozhledu) najdeme chráněný trigonometrický bod I. řádu a malý obelisk s nápisem 'Kardinal Fürst von Schwarzenberg, 3.8.1867' na paměť návštevy pražského arcibiskupa. Dnes stojí na vrcholu hory rozhledna, z které máte Šumavu jak na dlani. Při jasném počasí jsou vidět i Alpy.

Boubínský prales (920 - 1110 m)


o rozloze 666,41 ha byl vyhlášen národní přírodní rezervací již v roce 1858. Světově známý prales leží na jihovýchodním úpatí hory Boubín. Dnešní jádro Boubínského pralesa, tvořené zejména bukem, smrkem a jedlí, je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů, tzv. pomezního hvozdu. Nejstarší smrky a jedle dosahují stáří 300 - 400 let. Prastaré smrky a jedle vyčnívají vysoko z husté korunové klenby tvořené převážně bukem a udivují nás svými rozměry a zajímavými tvary kmenu. Nejvetší boubínský smrk „Král smrků”, který padl 4.12.1970, měl ve výšce 1,3 m od země obvod 508 cm, výšku 57,2 m a objem téměř 30 m3. Vedle tohoto velikánu nás upoutají i četné další stromy s neobvyklými růstovými deformacemi, jako jsou mohutné nádory, dvojáky, harfovité zmnožené kmeny, nebo smrky stojící na široce rozkročených chůdových kořenech a další růstové zajímavosti.

Schwarzenberský kanál


je mimořádnou technickou památkou Jižních Čech. Jeho trasa vede těsně při státní hranici ČR s Německem a Rakouskem na území okresu Prachatice. Spojuje povodí řek Vltavy a Dunaje a překračuje tak hlavní evropské rozvodí. Tuto výjimečnou stavbu, jejímž projektantem a částečně i stavitelem byl lesní inženýr schwarzenberského panství Josef Rosenauer, nechal vybudovat Jan ze Schwarzenbergu. Stavba byla zahájena roku 1789 a s přestávkami trvala až do roku 1822. Po dostavení sloužil kanál k zásobování Vídně palivovým a stavebním dřevem. Plavební stoka začíná na česko-německé hranici u osady Nové Údolí na severním svahu Třístoličníku v nadmořské výšce 916 m. Až k osadě Jelení, kde prochází 389 m dlouhým podzemním tunelem, vede trasa kanálu převážně východním směrem. Tunel sám je rovněž technickou památkou. Vstup do něj uzavírají z obou stran kamenné portály - horní je novogotický, dolní empírový. Od tunelu vede trasa plavební stoky východním směrem po svahu Plechého a přibírá zde vody Jezerního potoka vytékajícího z Plešného jezera. Na soutoku je postavena dřevěná Rosenauerova kaplička z roku 1818. Nedaleko obce Zvonková opouští kanál území ČR a vstupuje na území Rakouska. Pod zřríceninou hradu Vítkův kámen se nakrátko vrací na naše území a pak již překracuje hlavní evropské rozvodí a vlévá se do řeky Mühl, která je levým přítokem Dunaje. Celková délka kanálu dosahuje 44 km. Zděné břehy mají vzdálenost 3,5 - 4 m a v obloucích jsou vyloženy žulovými plotnami. Průměrná hloubka koryta je 1 m. Dopravovaly se jím klády dlouhé až 24 m a oblouky musely být postaveny o takovém poloměru, aby nedošlo k vzpříčení dřeva. Na kanál navazuje několik bočních vodních smyků, které ho napájely vodou a také se jimi plavilo dřevo.
Svému účelu dnes již kanál neslouží, zůstal však zachován jako významné dílo vodní techniky.

Prachatice


Okresní město Prachatice je jedno z nejzdobnějších v jižních Čechách. Střed města s renesanční výstavbou byl vyhlášen městskou památkovou rezervací. Prachatice leží v Šumavském podhůří pod vrchem Libín ve výšce 561 m nad mořem na Živném (Belecském) potoce. Původní osada vznikla při obchodní Zlaté stezce, po níž se dopravovala do Čech sůl, a náležela již od 11. století vyšehradské kapitule. Stávala pravdepodobne na místě dnešních Starých Prachatic. Nové město bylo založeno na počátku 14. století kolem prostorného náměstí, v jehož rohu byl zároveň s městem stavěn také kostel. Prvně jsou Prachatice uvedeny v roce 1323 jako město s právem opevnění. Po třicetileté válce, kdy byly Prachatice dobyty a zbaveny všech privilegií a majetku, začal úpadek města, který trval až do poloviny 20. století. Po staletí trvající stavební stagnace přispela k tomu, že vzhled historického jádra města z období pozdní gotiky a renesance se v podstatě dochoval do dnešní doby. Ve měste zůstaly zčásti zachovány hradby ze 14. století, které byly ve století 16. doplněny o druhý hradební pás s dělostřeleckými baštami. Součástí opevnění byla i bašta Helvít a mohutná gotickorenesanční Dolní brána, která se jako jediná ze tří dochovala do současnosti.
Nedaleko ní se tyčí nad Prachatice tzv. Žižkova skála. Jedná se o vypreparovanou křemennou žílu, z níž je pěkný výhled na město.
Jednou z nejstarších staveb města je gotický děkanský kostel svatého Jakuba na náměstí, který byl založen a stavěn současně s městem.
Jádrem Prachatic je obdélné náměstí s barokní kašnou. Jeho dominantou je pseudorenesanční budova nové radnice postavená v letech 1902 - 1903. Hodnotná renesanční stará radnice pochází z let 1570 - 1571.
V městském jádru zůstala dochována řada pozdně gotických (druhá polovina 15. století) a renesančních (16. století) domů, z nichž mají mnohé pručelí zdobené náročnými sgrafity (Knížecí dům, Literátská škola, dům Ždárských a další).
V bývalém domě Ždárských na náměstí je dnes umístěno městské muzeum, které soustřeďuje sbírky orientované na historii města a přírodní zajímavosti.
Nedaleko náměstí při silnici k nádraží stojí mramorová plastika - největší sluneční hodiny v ČR. Na jižním okraji města jsou bývalé lázně svaté Markéty. Významným rodákem z Prachatic byl Křišťan z Prachatic.

Soumarský most


Táborište SOUMARSKÝ MOST se nachází na horním toku Teplé Vltavy v těsné blízkosti Národního parku Šumava. Leží asi 7 km západně od města Volary na trase Volary - Lenora - Strážný. Nabízí táboření ve volné prírodě na břehu Teplé Vltavy s možností četných výletů. Soumarký Most je rájem vodáků. Splouvají tu Vltavu až do Nové Pece.

Stožecká kaple


V bujném lesním porostu na svahu Stožecké hory se ukrývá Stožecká kaple, která podle pověsti vznikla nad pramenem s blahodárnými účinky na lidský zrak. Krásná dřevěná stavba za let nedávno minulých postupně chátrala a její význam coby poutního místa zanikl. Především přičiněním spoluobčanů z německého Phillipsreutu byla v roce 1985 vytvořena její věrná kopie. V roce 1990 byla původní Stožecká kaple zrekonstruována a vysvěcena. Zároveň byla obnovena i tradice poutního místa, kolem 15. srpna se zde každoročně koná pouť.

Lenora


je rázovitá šumavská obec v údolí Teplé Vltavy, která byla založena teprve r.1833 při stavbě sklárny. Lenorská sklárna patřila k nejznámejším podnikům ve střední Evropě , produkovala kvalitní tabulové a křištálové sklo, exportované do řady zemí. Rozkvět skláren dokazuje lenorský zámek , který byl postaven v polovině 19. století jako rodinné sídlo sklářských podnikatelů Kraliků. Sklárna zanikla po nepovedené privatizaci r. 1995. Ukázky skla můžete vidět v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách a zejména ve Sklářském muzeu v Lenoře. Stálá expozice skla a historie sklářství na Šumave je veřejnosti přístupná od od května do září, krom pondělí každý den. Út - pá 8.30 – 12.00, 13.00 – 16.00 , So a Ne 9.00 – 12.00.
Lenora i celá okolní krajina je turisticky přitažlivá. Z Lenory vedou značené turistické cesty na České Žleby, Kubovu Huť, Boubín, Soumarský most, Volary a další místa, kam usnadňuje cestu železniční spojení. Kromě toho je Lenora známá mezi milovníky vodáckého sportu jako výchozí místo pro sjíždení Vltavy. Vltava je za příznivých podmínek splavná od betonového mostu přes veřejné táborište, kde koryto řeky vytváří překrásné meandry. V zimním období jsou zde udržované lyžařské stopy na trase Lenora-Zátoň-Kubova Huť a zpět.
Obecní pec na chleba z 1. poloviny 19. století, která se užívala ješte několik let po 2. světové válce je dnes historickou památkou, v které se nyní jednou měsíčně ukázkově peče chléb.

Libínská rozhledna


Nad Prachaticemi se vypíná do výšky 1.096 m známý vrch Libín, který dominuje prachatické kotlině. Leží asi 4 km jižně od Prachatic při silnici do Volar. Na vrcholku Libína stojí 27 m vysoká válcovitá rozhledna, která je nejvyšším rozhledovým bodem jižních Čech. Je z ní vynikající výhled na celou přilehlou oblast Šumavy. Dobře jsou viditelné zejména Prachatice, ale také Boubín, Bobík, Kleť a severní Pošumaví. Na severovýchodním svahu vrchu byl u osady Rohanov vybudován lyžařský vlek se sjezdovou tratí. Přístup na vrcholek, kde je také turistická chata, je možný buď z Prachatic (po červené značce, která kopíruje trasu krížové cesty - asi 6 km), nebo po modré ze vsi Libínské sedlo (leží na silnici Prachatice - Volary)